Inverzní chromatografie je vysoce citlivá fyzikální metoda používaná při analýze povrchů pevných látek. Role stacionární a mobilní fáze je obrácená v porovnání s klasickou plynovou chromatografií. Plyn je v tomto případě vstřikován do kolony tyčového tvaru, ve které se nachází známý pevný vzorek. Během experimentu je plyn vstříknut do kolony tlakovým pulzem nebo kontinuálně a pomocí FID detektoru je stanoven retenční čas plynu. Na základě změn retenčního času v závislosti na typu plynu, velikosti jeho molekul, koncentraci plynu, teplotě kolony nebo vlhkosti je možné odečíst značné množství parametrů.
Pomocí metod jako je NMR, FTIR, XRD, GC-MS nebo HPLC je možné získat podrobné informace o chemickém složení včetně struktury a morfologie. U mnoha pevných látek je často známa pouze informace týkající se velikosti částic nebo povrchové energie podle BET. Žádná z těchto informací však nepopisuje termodynamický stav. K tomu lze využít inverzní plynový chromatograf iGC-SEA analyzující povrchovou energii.
Povrchová energie pevné látky je analogická povrchovému napětí kapaliny a je úměrná přitažlivým mezimolekulovým interakcím. Hodnoty povrchové energie (disperzní a polární síly) souvisí s klíčovými materiálovými vlastnostmi jako jsou: smáčivost, dispergovatelnost, tekutost prášku, aglomerace, adheze, koheze, statický náboj, sorpční kapacita nebo chemické vlastnosti povrchu.
Podívejte se také na > Dynamická sorpce par a plynů | XPS | Skenovací elektrochemický systém | XRD | Prášková reologie |